DOBAR POGLED ŽELI VAM VAŠ LORIST TIM.
Dobrodošli, Gost. Molim vas prijavite se ili se registrujte.

Prijavite se korisničkim imenom, lozinkom i dužinom sesije

 
Napredna pretraga

159958 poruka u 7083 tema- 6844 članova - Poslednji član: RajkaT

Октобар 22, 2018, 02:12:33
Novi SadBeogradNišValjevoPrištinaBanja LukaPodgorica
Stranice: [1]   Idi dole
Štampaj
Autor Tema: ZOONOZE  (Pročitano 5019 puta)
krilašgoran
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Pol: Muškarac
Poruke: 997


Goran


« poslato: Септембар 12, 2008, 09:54:23 »

 Zoonoze su zarezne oboljenja životinja koja se pod prirodnim uslovima mogu preneti i na čoveka, odnosno zarazna oboljenja koja su zajednička za ljude i životinje.
 Postoji preko 150 zoonoza, (153) sa uračunatim salmonelozama. Prema tome njihova je važnost značajna u običnom životu, a još značajnija u posebnim uslovima, kod elementarnih nesreča, za vreme lova, i naročito u ratnim prilikama - kaka je kontakt sa zemljičtem, divljom prirodom i životinjama daleko veči. Uopšte uzevši imamo dva zipa zoonoza - one koje dolaze od domaćih i one koje dolaze od divljih životinja. Ti se putevi širenja zoonoza često ukrštaju i isprepletani su mnogobrojnim vezama u određenim predelima, odnosno staništima i životnim zajednicama.
da se lakše shvate tipovi zoonoza, mi ih šemacki predstavljamo s dva koncentričn kruga ucrtana jedan u drugi, u čijoj sredini se nalaze ljudi. Prvi tip zaraze, njčešče, moguć je samo čoveka i čoveka, tzv. antroponoze, u koje spadaju: difterija, veliki kašalj, velike boginje itd. Drugi tip, ne tako često, predstvljamo krugom koji je bliži čoveku, gde kruži među domaćim životinjama i povremeno prelazi na čoveka,npr: Q- groznica, leptospiroza i sl.,- to su zoonoze domaćih životinja. U spoljašnjin najudaljenijem krugu od čoveka nalaze se zoonoze divljih životinja,u takozvanim prirodnim žarištima, koje pri dodiru sa prirodom prelaze na čoveka. To je treći, najređi tip zaraze,npr: hemoragična groznica, tularemija i sl. Iz ovih prirodnih žarišta može preći i na domaće životinje(besnili pasa preko zaražene lisice)ili obrnuto, sa domaćih na divlje (antraks krupne divljači preko domaće ovce).
Sačuvana

E moj druže stari u moru koim plivaš,mlogi su se utopili.
Tako stoje stvari,više misliš manje bivaš,mlogi su tu vodu popili.
Hemingway
Global Moderator
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Pol: Muškarac
Poruke: 1801

elmarino019@gmail.com
E-mail
« Odgovor #1 poslato: Јануар 27, 2013, 01:37:17 »

http://www.vet.ba/index.php/strucni-prilozi/52-antraks-crni-prist
Sačuvana
dr.mita
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Poruke: 2677


Mislimmmm, nisam ginekolog ali mogu pogledati!


E-mail
« Odgovor #2 poslato: Јануар 27, 2013, 07:38:44 »

Gospodine, molim VE da to predstavite ŠEMACKI   hi
Sačuvana

ISTERUJEM ZLO,
UTERUJEM DOBRO!
NAJBOLJI NA FORUMU U 2013.PO OCENI ČLANOVA
Hemingway
Global Moderator
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Pol: Muškarac
Poruke: 1801

elmarino019@gmail.com
E-mail
« Odgovor #3 poslato: Јануар 27, 2013, 09:12:15 »

Ima filmici sve prikazuvaju ,z a  ovu opasnu bolestinu , ne je za za..banciju i  igranje...
Sačuvana
Hemingway
Global Moderator
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Pol: Muškarac
Poruke: 1801

elmarino019@gmail.com
E-mail
« Odgovor #4 poslato: Октобар 08, 2014, 06:13:46 »

Син език" и по дивите кози в Смолянско?
 11.09.2014

"Син език" и по дивите кози в Смолянско?
В Регионалната инспекция по околна среда и водите в Смолян е получен сигнал от горски служители за агонизираща дива коза. В съобщението е посочено, че животното се намира в района на местността “Св. Пантелеймон”.

На мястото експертите от „Група за бързо реагиране“ са намерили дивото животно във видимо неадекватно състояние. Според специалистите е възможно дивата коза да е болна от „син език“. Незабавно е уведомена Областната дирекция по безопасност на храните – Смолян, съобщиха от пресцентъра на РИОСВ.

В екоинспекцията е получен и сигнал за намерена мъртва дива коза в околността на смолянското село Мугла. Според специалисти тя е умряла от заболяването „син език“. Трупът на животното е изпратен в специализиран екарисаж.

Преди няколко дни бе съобщено за близо 100 муфлони в Кърджалийско, също умрели от болестта "син език".

Дивата коза (Rupicapra rupicapra) е защитена от закона, тъй като числеността ѝ е крайно ниска. Защитен вид от 2007 г.. 60 % от популацията обитава НП "Пирин","Централен Балкан" и "Рила", ПП "Рилски манастир" и резервати в Западни Родопи. Включена в Червената книга на България (1985) като застрашен вид.
Sačuvana
Hemingway
Global Moderator
Lovac veteran
*****
Van mreže Van mreže

Pol: Muškarac
Poruke: 1801

elmarino019@gmail.com
E-mail
« Odgovor #5 poslato: Септембар 24, 2018, 09:20:28 »

Lisiciji ehinokokus nadire u Srbiji.Pojavio se u Sremu i u Macvi.  Javnost ne obavestena. Parazit napada i cauri se u jetri , a prenosi se na ljude prko sumskih plodova , pecuraka, sipka , kupina i dr.



V Opavě léčí čtyři lidi s liščí tasemnicí. Parazit ničí játra, nakazit se můžete z lesního ovoce

Už čtyři pacienty se vzácnou a smrtelnou liščí tasemnicí léčí infekční oddělení Slezské nemocnice v Opavě. V celé republice je přitom jen zhruba 30 zaznamenaných případů. Nebezpečný parazit se dostává do těla například při konzumaci lesního ovoce.

Opava 17:15 10. srpna 2018
Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na Google+ Tisknout Kopírovat url adresu
 
Ilustrační foto. | Foto: Dalibor Peřina | Zdroj: Fakultní nemocnice Olomouc
První příznaky napadení těla parazitem se objeví až po letech a tasemnice zasahuje především játra. Léčba je však úspěšná – léky se berou dvakrát denně po zbytek života. Pokud je pacient včas léčen, je prognóza dalšího života dobrá.

„Léčba spočívá jednak v chirurgickém řešení, kdy se pokoušíme maximum těch parazitem napadených hmot z těla odstranit. Plus celoživotní léčba. Preparát zatím u nás registrovaný není a musíme ho mimořádně dovážet,“ řekl Českému rozhlasu primář opavského infekčního oddělení Petr Kümpel.


Americké lososy napadají tasemnice z Japonska, zjistili Češi. O objevu píšou světová média
ČÍST ČLÁNEK
„Bohužel se jedná bez léčby o smrtelné onemocnění. Příznaky jsou pak pozdní, takže pacient o tom, že je nakažený, neví. Paraziti pomalu rostou v játrech a v době, kdy je výrazně postihnou, projevuje se to neurčitými bolestmi v podbřišku. Příznaky nejsou nikterak typické,“ dodává.

Také paní Vendula Černá přišla před Vánoci do opavské nemocnice s tím, že si cosi podivného nahmatala v břiše. Po několika vyšetřeních se přišlo na to, že musí na transplantaci jater. Původně asi milimetrová liščí tasemnice jí tento orgán téměř zničila.

Nedá se určit, kdy se nakazila. Mohlo to být před pěti nebo patnácti lety, kdy zřejmě snědla nějakou borůvku v lese nebo se napila z horského potoka. Zvládla všechny operace a smířila se s mnoha léky.

„Aktuálně jsem deset týdnů po transplantaci. Člověk si na ty léky musí zvyknout, udělat si rutinu a nezapomenout na to,“ vysvětluje.

I když nehrozí, že by podobných případů rychle přibývalo, má tato nemoc pro lékaře stále mnoho neznámých.
Sačuvana
Stranice: [1]   Idi gore
Štampaj
Prebaci se na: